Potopa

Z Standa Novák, osobní wiki
Přejít na: navigace, hledání

Námět a počáteční stormy byly vymyšleny 30.12.2010 cestou do Prahy na zadní stranu skript k Úvodu do umělé inteligence. A to jsem vůbec neměl ponětí, co se stane o 48 hodin pozdějc :)

Většina textu pak 3.1.2011, hned po tom, co jsem Fafneroj oznámil, že budem mít v srpnu koncert :)

Počáteční stormy

  • písnička o záchraně lásky ve světě
  • světem se začíná šířit závist a nenávist
  • měli bysme být spolu, abysme tomu zabránili
Stejně k sobě jednou najdem cestu
Počkej, já mám kruh a ty máš vestu
Spolu projdem spoustou testů / a složíme spoustu testů
  • přirovnání k potápějící se lodi
  • pomůžem tím ostatním - dáme jim naději
  • pokud začnem, připojí se další a máme šanci na záchranu
  • moře nenávisti nás začíná nezastavitelně obklopovat
  • nenávist zaplavuje kajuty
  • nebuďme na sebe zbytečně zlí
  • dělejme s tím něco, jinak se utopíme
    • ať nedojde k druhé potopě světa
  • najdem si malý ostrůvek, který budem postupně zbavovat nenávisti
Děkuju ti žes mi dala vestu
Dotáhnem loď k nejbližšímu městu // a tam ju omyjem od nenávisti

A na světě bude krásně jako kdysi

Už nebudem stát na rozcestí
Vždyť máš přece mě a já mám štěstí

Kusy rozdělaného textu

Když jsem to psal, představoval jsem si u toho písničku To bude vekom od NouNejmů

Jedenáct a dvacet stovek
Let to je, co začal člověk
Nenávist šířit stůj co stůj

Za úsměv se skoro platí
A ty to víš, když zem se zlatí               // vždyť ty víš
Že stál bych právě o ten tvůj

// Náběh na refrén 1:
Cit se vytráácíí                             // a hladina nenávisti stoupá
Ze srdcí okolo nás / z lidí okolo nás        // náběh na refrén
Led se roztápííí
Hladina nenávisti stoupáá!!

// Náběh na refrén 2:
Loď se potápíí
A s ní my všichni na palubě
Chutí i bohatíí
Teď budou čelit záhubě

R:
Stejně k sobě jednou najdem cestu
Počkej, já mám kruh a ty máš vestu
...                                          // lidi nás potřebujou
...                                          // bez nás se utopijou

// Poslední refrén:
Stejně k sobě jednou najdem cestu
A splníme spoustu testů
Co nám život připraví
Ještě hodněkrát

Děkuju ti žes mi dala vestu
Dotáhnem loď k nejbližšímu městu
A tam z ní smyjem záášť             // a tam ji očistíme
Nemoci a pláč                       // nenávisti zbavíme

Ze Springpadu ke zmergování

Jedenáct a dvacet stovek 
Let to je co začal člověk
Nenávist šířit stůj co stůj

Za úsměv se skoro platí
A ty to víš, když zem se zlatí
Že stál bych právě o ten tvůj

Cit se vytrácííí
...
...
...

Všichni jsme na jedné lodi


Sloka...
...
...

ač se někdo blátem brodí
všichni jsme na jedné lodi. společnou rukou kormidlujeme


Loď se potápí
s námi všemi na palubě
Chudí i bohatí
teď budou čelit záhubě!


Stejně k sobě jednou najdem cestu
Počkej já mám kruh a ty máš vestu
...
...

Stejně k sobě jednou najdem cestu
A složíme spoustu testů
// co nám život připraví
// ještě hodněkrát

Děkuju ti žes mi dala vestu
Dotáhnem loď k nejbližšímu městu

A tam z ní smyjem zášť, nemoci a pláč!




-----------------------------------------------

Písnička o záchraně lásky ve světě

světem se začíná šířit závist a nenávist
měli bysme být spolu, abysme tomu zabránili
přirovnání k potápějící se lodi
pomůžem tím ostatním - dáme jim naději
pokud začnem, připojí se další a máme šanci na záchranu
moře nenávisti nás začíná nezastavitelně obklopovat
nenávist zaplavuje kajuty
nebuďme na sebe zbytečně zlí
dělejme s tím něco, jinak se utopíme - dojde k druhé potopě světa
najdem si malý ostrůvek (my jsme malý ostrůvek), který budem postupně zbavovat nenávisti
[a na světě bude krásně jako kdysi]
[už nebudem stát na rozcestí
vždyť máš přece mě a já mám štěstí]